ANATOMIE

Obsah

Taxonomické zařazení

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: živorodí (Theria)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: zajícovci (Lagomorpha)
Čeleď: zajícovití (Leporidae)
Rod: králík (Oryctolagus)
Druh: králík divoký (Oryctolagus cuniculus) --> králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus)

Králík není hlodavec

Také jejich strava se liší; hlodavci konzumují různá semínka a obilniny, ale to králíci nemohou, jejich přirozená strava je seno, tráva, jetel a další byliny. Více o správném jídelníčku se dozvíte na stránce jídelníček.

Přidržování potravy
Na rozdíl od králíků si hlodavci mohou přidržovat potravu předními končetinami.

Rozdíly mezi zajíci a králíky

Zajíc s králíkem jsou sice blízkými příbuznými, ale společného spolu příliš nemají. Každý druh preferuje jiné jídlo, králíci dávají přednost trávě a zelenině, zajíci naopak tvrdší kůře či větvičkám.

Rozměry
Králík divoký měří kolem 40 cm a váží přibližně 1,5 - 2,5 kg, délka zadních a předních končetin se takřka neliší. Zajíc polní má dlouhé a protáhlé tělo, měří 60 - 70 cm a váží 5 - 6 kg. Zadní končetiny výrazně delší než ty přední, proto je výborný sprinter (běhá rychlostí 40 km/h, v ohrožení dokáže překonat i 70 km/h.) Zajíc má uši zřetelně delší než hlavu, naopak u králíka jsou kratší.

Rozmnožování
Někteří lidé si myslí, že se spolu dají křížit, to však není možné, protože mají rozdílný počet chromozomů. Zajíc má 48 chromozomů, králík pouze 44. Samice zajíce polního jsou březí po dobu 40 - 42 dní, u králíka tomu bývá průměrně 31 dní.

Mláďata
Zajíci většinou vrhnou jedno, dvě nebo i tři mláďata, která se narodí osrstěná, s již vyvinutou termoregulací a schopná vidět a slyšet. Zaječice je ukládá do nadzemního pelechu a stojí opodál, k pelechu přichází jenom za účelem nakojení mláďat. Králičí mláďata se rodí v noře holá, slepá a hluchá. Několik dní přebývají pouze v hnízdě, které je vystláno a izolováno chlupy matky. Králičích mláďat v jednom vrhu bývá mezi 4 - 8, ale může jich být i více.

Způsob života
Králík si vyhrabává různé chodby a nory v zemi, především v písčitých půdách. Ukrývá se v křovinách, na okrajích lesů nebo v parcích. Je to tvor společenský, který se rád zdržuje v koloniích. I přesto má každé zvíře svou vlastní noru se spletitým systémem chodeb. Před nepřítelem zásadně prchá, ale spíše využívá svých nor, které mu poslouží jako úkryt. Na druhé straně zajíc je ten, kdo žije spíše na otevřených prostranstvích, jako jsou pláně, pole nebo pouště. Svá hnízda si vytváří na povrchu. Při pokusu o útěk před nepřítelem se přitisknutím k zemi snaží splynout s okolím. Kromě doby páření žijí samotářským způsobem.

Kosterní a svalová soustava

Kostra společně se svalstvem vytváří základní podmínky pro pohyb králíka. Podle genetického založení jednotlivých plemen také limitují velikost králíka, dále udává jeho tvar a charakteristický postoj.

Kosterní soustava
Kostra králíka se skládá celkem z 212 kostí a rozděluje se na kostru hlavy (31 kostí), trupu, hrudních končetin a pánevních končetin. Hmotnost kostry dosahuje 9% - 10% (s chrupavkami a vazy 10% - 12%) z celkové váhy. Esovitě prohnutá páteř vytváří podklad pro úpony svalů hřbetu a pánve, skládá se ze 46 - 48 obratlů (podle plemene a velikosti králíka), z toho 7 obratlů připadá na krk, 12 - 13 obratlů je hrudních, 7 - 8 obratlů bederních, 4 obratle křížové a 18 kůstek obratlů ocasních. Zvláštní postavení mezi kostmi těla má králičí chrup, kterému je věnován článek níže. Nejintenzivnější vývin kostí se odehrává zhruba ve 4. - 6. měsíci, v tuto dobu je pro králíka potřeba příjem vápníku, fosforu a vitamínu D. Pokud zanedbáte správnou výživu, na páteři dojde ke křivicím, které už nelze zcela odstranit.

Svalová soustava
Svalovová tkáň se podílí na formování exteriéru králíka a dává typický výraz jednotlivým krajinám jeho těla. Pro chovatele masných plemen představuje svalovina nejhodnotnější produkt - králičí maso. Vývoj svalové soustavy je podmíněn rovněž genetickým založením každého plemene, ale i vlivy vnějšího prostředí, zejména tedy výživou. Jestliže u Vašeho králíka zaznamenáte podezřelé změny hmotnoti, je možné, že za to může špatná výživa.

Chrup a čelisti

Nepostradatelnou částí králičího těla je jejich jedinečný chrup, který u jiných savců nenajdete. Zdravý králík má mít přirozeně bílý chrup a světle růžové dásně. O přerůstání a dalších problémech spojených se zuby si můžete přečíst na stránce zdravotní potíže. 

Čelisti
Dolní čelist je pevně vkloubena, což králíkům umožnuje rozmělňovat potravu krouživými pohyby do stran, nikoliv dopředu. Čelisti jsou utvářeny tak, aby zuby v nich zasazené směřovaly přesně proti sobě a při přežvykování se mohly o sebe rovnoměrně třít. Při nůžkovém skusu na sebe zuby doléhají a mohou o sebe rovnoměrně třít.

Mléčný a trvalý chrup
Mléčný chrup mláďat obsahuje pouze 16 zubů, od 18. dne stáří se králíčatům mléčné zuby postupně nahrazují zuby trvalé, k úplnému vyměnění dojde kolem 1. měsíce života. Trvalý chrup je tvořen 28 zuby, z čehož je 16 v horní čelisti a 12 v dolní.

Zubní vzorec
2 0 3 3 - horní čelist
1 0 2 3 - dolní čelist

Rozdělení chrupu
Pro králíky jsou typické zahnuté řezáky dlátovitého tvaru, v horní čelisti jsou 2 řezáky, které mají na zadní straně podélnou rýhu, v níž jsou na každé straně schované malé podpůrné řezáčky tzv. kolíčky. V dolní čelisti jsou rovněž 2 velké řezáky, podpůrné řezáčky však chybí. Králíci nemají špičáky, proto je vedle řezáků mezera. Třenové zuby (neboli tzv. malé stoličky) jsou v horní čelisti po 3 párech, kdežto v dolní jsou pouze 2 páry. Stoličky jsou uzpůsobené k rozmělňování rostlinné stravy, a proto mají velkou třecí plochu, dospělý králík má celkem 6 párů stoliček, 3 páry v horní a 3 páry v dolní čelisti.

Růst zubů
Králičí zuby nemají kořeny, proto neustále rostou. Kontinuální růst zubů zachraňuje králíky před smrtí hladem, chrup jiného typu by se zcela obrousil během několika měsíců. Velké horní řezáky rostou rychlostí průměrně 2 mm za týden, spodní řezáky rostou ještě rychleji, asi 2,5 mm za týden, což činí přibližně až 13 cm za rok.

Obrušování
Aby zuby nepřerůstaly, je nezbytné zajistit něco na ohryz, pokud má králík zuby správně rostlé, obrušují se žvýkáním potravy. Hlavní je neomezený přísun sena a občas větvičky stromů (především ovocných stromů) na hlodání. Sušený chléb není vhodný, než se dostane ke stoličkám, sliny ho rozmělní a zbude z něj pouze kaše. Při nedostatku ohryzu králík ohlodává dřevěný nábytek a někdy i zdi. 

4. 10. 2019